Vysílač Bmo - Komárov

Jedna nostalgická fotka na úvod:

Vysílač Brno-Komárov je spjat nejen s historií vysílání československého rozhlasu, nýbrž i s historií československé státnosti.  První pokusy telegrafního spojení n.př.s Římem proběhly úspěšně už 18.1.1922. Výstavba zděné budovy vysílače byla v té době zahájena a dokončena až v roce 1924.

Budova vysílače je vystavěna nejen účelně, nýbrž působí i esteticky příjemně. Nad vchodem do budovy je štukatéry vyhotoven velký státní znak Československa. Svědčí o  občanském nadšení po návratu samostatnosti a nezávislosti na habsburské říši Rakousko-Uherska. Jsou na něm všechny erby územních celků, které byly tehdy součástí Československa.

Vysílač byl v té době nejen technickým zařízením, nýbrž také prostředkem, spojujícím národy Československa kulturně a historicky.

Rozhlas působil ve prospěch všech skupin obyvatel, ať už to byly relace pro dělníky, živnostníky, podnikatele, zemědělce, školy, národnostní menšiny (se sporným výsledkem). Rozhodně však přispíval ke zvýšení národního vědomí kulturního i občanského. Tomuto procesu se samozřejmě nevyhnulo ani vysílání z Brna. Pokusné vysílání bylo zahájeno 10.5.1924 na kmitočtu 187,5 kHz, kde byly od 12.7.1924 vysílány pravidelné burzovní zprávy, každý den 15 minut. Jak vidno, nejednalo se tedy o zajímavé šíření zpráv pro normální, běžné posluchače (z dnešního pohledu), avšak, to se mělo brzy změnit. Brněnské studio na střeše Zemského domu bylo otevřeno 1.9.1924 a vysílalo se odtud ve čtvrtek od 16 do 17 hod a v neděli od 10 do 11 hod. Kultura, vzdělávání a aktuality se začaly prosazovat postupně a nakonec tyto preference nabyly vrcholu.

1.března 1925 se z Brna vysílalo pravidelně denně od 19 do 21hod. na kmitočtu 400kHz s výkonem 1 kW a od 14.11.1926 s nově instalovaným vysílačem Marconi, na kmitočtu 679,9 kHz výkonem 2,4 kW.

Výstavba potřebných doplňujících prvků, jako je chladící zařízení, strojovna a nové sály pro vysílací zařízení byla zahájena v roce 1930. V roce 1930 byla dokončena potřebná přístavba a započala montáž nového vysílače Marconi s výkonem 32kW. Současně byly vybudovány nové vysílací stožáry s výškou 60m. V této sestavě vysílač Brno-Komárov začal vysílat v červnu 1931.

Anténní sysystémy byly zavěšeny na dva příhradové stožáry, vysoké 75m. Hlavní antena byla 60m dlouhá, tvaru "T", sestavená ze 4 paralelních drátů, vzdálených od sebe 120cm. Svod byl šikmý. Vedlejší antena, sloužící telegrafnímu a telefonnímu provozu byla tvaru "L", složená ze dvou drátů, vhodná pro  vysílání na vlně 750m a delší.

Za německé okupace 1938-1945 byl vysílač obsazen německou posádkou, byla vybudována budova vojenské ostrahy a aktivity vysílače byly přísně střeženy. Z této doby nejsou podrobné údaje, jen tolik, že za 2.svět.války odtud pracoval vysílač 500W pro leteckou ochranu (Luftschutzsender) v Zelené síti.

Na základě rozkazu ustupujícím hitlerovským oddílům, byl vysílač Brno-Komárov ( tak jako mnoho dalších), komplexně likvidován uložením a odpálením náloží na vysílací pracoviště i pod anténní stožáry. Stalo se to 19.dubna 1945.

 

Po skončení 2. svět.války byla opravována budova vysílače i její vybavení, takže o vánocích 1945 bylo možno zahájit vysílání na frekvenci 922kHz s výkonem 25 kW. Toto vysílání pokračovalo jen do 28.10.1947, kdy se jako „vysílač Brno-Morava“ ohlásil nově opravený Dobrochov, s výkonem 100kW, s pokrytím celé Moravy. Dobrochov byl také zničen okupanty při útěku německých armád z prohrané 2.svět. války, ale jeho oprava trvala poněkud déle. Komárov po zahájení vysílání z Dobrochova zůstal jako provozní rezerva.

Nějakou dobu (1947 – 1960 ) pracoval vysílač na dlouhé vlně pro brněnské letiště a současně byl využíván pro tzv.specielní provoz. To spočívalo v rušení nežádoucích vysílačů ze zahraničí. V roce 1952 byl původní vysílač 25kW přeladěn na kmitočet 719kHz (RFE Germany) a výkon snížen na 13 kW. Pracoval do 60m antény.  Ke stejnému účelu byly vybudovány příslušné antény a doplněny další vysílače SRV 1 až 3 kW. V roce 1951 byl instalován vysílač SRV3, v roce 1953 dva vysílače SRV1. K tomu byly v roce 1957postaveny 4 kvadrantové antény a jedna kosočtverečná. Pro zajištění náhradního elektrického zdroje byl použit dieselagregát Škoda 6S 160. V letech 1959 až 60 bylo středisko speciálního provozu rozšířeno a doplněno dalšími třemi vysílači KUV 3/5.

V roce 1964 se vysílač Brno-Komárov vrací i na rozhlasové využití - pracoval s výkonem 3kW na kmitočtu 1484kHz pro program Praha  a krajové vysílání. V technickém vybavení postupně docházelo k malým změnám. V roce 1976 pokračoval speciální provoz některých vysílačů a na střední vlně 1484kHz byl šířen program Národního okruhu Praha. V roce 1978 bylo vybavení doplněno dalšími třemi vysílači KUV3/5 ze zrušeného střediska v Moravanech, kde pracovaly pro MTTÚ ( Mezinárodní telegrafní a telefonní ústředna). Ke změně vysílacího kmitočtu rozhlasu ze 1484kHz na 1332kHz došlo k 23.11.1978 v souvislosti s celoevropskou změnou rastru kmitočtů.

Na fotografii vysílač KUV 3/5.
 

20.6.1981 byl dán do provozu nový vysílač SRV20A, jímž byl nahrazen původní SRV25. Také tento vysílač pokračoval ve specielním provozu.

K přelomu využití vysílače k šíření rozhlasového programu došlo 20.3.1982, kdy bylo spuštěno vysílání NOP a kraje na 900kHz ze dvou vysílačů SRV20A. V roce 1986 došlo k několika přeladěním v souvislosti s rekonstrukcí (a vypnutím a později zapnutím) vysílače Dobrochov. V témže roce bylo zkušebně vysíláno pro motoristy 20kW na kmitočtu 1071kHz, od 13.6.86 pak „Zelená vlna“ vysílá stejným výkonem na kmitočtu 603kHz.

Tyto čtyři fotografie, dokumentují dobu po ukončení rekonstrukce vysílače Komárov v roce 1982. Byly získány z pozůstalosti p.Maršálka z Vracova. S díky p. Aleně Maršálkové.

 

Tyto čtyři fotografie, dokumentují dobu po ukončení rekonstrukce vysílače Komárov v roce 1982. Byly získány z pozůstalosti p.Maršálka z Vracova. S díky p. Aleně Maršálkové.

V roce 1989 od 21.4. začalo vysílání stanice „Hvězda“ výkonem 2x20kW na kmitočtu1233kHz a bylo ukončenou vysílání NOP a kraje na 900kHz. Na kmitočtu 603kHz vysílá nyní „Regina“, od 21.3.1992 s řízenou nosnou.

26.10.1992 začalo z Komárova vysílání stanice Svobodná Evropa na  kmitočtu 1485kHz výkonem 1 kW.

Od 19.6.1993 vysílá Brno-Komárov na kmitočtu 1233kHz výkonem 50/25 kW program „Radiožurnál“, a na kmitočtu 900kHz výkonem 25kW program „ Regina“.

Od 1.2.1994 byl snížen výkon „Radiožurnálu“ na 25kW a 28.2.1994 bylo ukončeno vysílání „Reginy“ (25kW na 900kHz). Od  13.6.1994 na kmitočtu 900kHz, 25kW vysílá z Komárova stanice Praha.

Vysílání „Radiožurnálu“ na kmitočtu 1233kHz bylo ukončeno 15.7.1994, místo něj na stejném kmitočtu, výkonem 25kW vysílá „Radio Echo“ až do 31.8.1995.

Vysílání stanice „Svobodná Evropa“ (RFE/RL) bylo ukončeno 31.1.1996 a od následujícího dne byl výkonem 25kW na 1233kHz vysílán program „ČRo6/RSE“.

Od 1.4.2000 Komárov vysílá výkonem 1kW na frekvenci 1584kHz program „Radio Country“.

23.5.2000 proběhla demolice vysílacího stožáru č.1 - 60,5m. Nový stožár UNIPOL, vysoký 79,5m byl postaven 28.6.2000, byla osazena nová technologie anténního domku a vysílání z této nové vyzařovací soustavy bylo zahájeno 26.8.2000. Starý anténní stožár č.2 (60,5m) byl demolován 5.9.2000.

V červenci 2001 bylo zahájeno testování bezobslužného provozu vysílačů. Od ledna 2002 pak běží zkušební provoz řízení všech vysílačů ze střediska SCAN na Kojále. Byla zrušena trvalá obsluha a na středisku ponechán jeden servisní pracovník.

31.10.2003 bylo vypovězeno Českým rozhlasem vysílání ČRo 2 na 900kHz.

31.1.2004 ukončil ČRo také vysílání programu „ČRo6“ na frekvenci 1233kHz

Rozhodnutím vedení Českých radiokomunikací byly vysílače zrušených programů demontovány a likvidovány.

30.4.2004 ukončilo své vysílání na frekvenci 1584kHz  i „Radio Country“. Byly vypnuty vysílače SRV1B, čímž bylo ukončeno vysílání AM z vysílače Brno-Komárov.

Nabízí se otázka, proč vlastně došlo v roce 2000 ke stavbě stožáru Unipol, když perspektiva vysílání AM musela být známa všem zainteresovaným a vysílač Brno - Komárov byl v roce 2004 likvidován ? …. ? Smutné.

 

Poděkování:

Za povolení vstupu na soukromý pozemek nynějšího majitele, včetně povolení fotografování současného stavu a předání dostupných fotografií i informací, děkuje autor těchto stránek panu ing.Sklenářovi a za vstřícný přístup i členům jeho rodiny. Současně děkuji panu ing.Wolfgangu Lillovi, spolupracovníku serveru radiomuseum.org, který mi ke stránce dal podnět a návštěvy bývalého vysílače jsme se zúčastnili společně. Admin.