Rozvoj rozhlasu i programu po roce 1930

Celá Evropa si uvědomuje sílu nového media, výrobci radiotechniky si mnou ruce. Posilují se vysílače. Řím už v lednu zahajuje s výkonem 50kW. Následuje Londýn s 30kW, Stockholm 50kW, Švýcarsko v Münsteru 50kW a další v Sottens 25kW, Berlín připravuje 30kW a v listopadu startuje německý Mühlacker s 75kW. Budapest a Varšava oznamují zvýšení výkonu na 120kW.

Rozhlas československý nemohl zůstat pozadu, protože by se lehce mohlo stát, že se v éteru se svými malými vysílacími výkony ztratí. Bylo rozhodnuto posílit brněnskou stanici novým vysílačem o výkonu 34kW a pražskou vysílačku postavit nově v Liblicích u Českého Brodu s výkonem 120kW. Brněnská byla spuštěna 5.května 1931 a pražská 27.října 1931, v předvečer svátku 28.října.

Budují se další mezinárodní signálové trasy: Berlín-Brusel-Londýn, Berlín-Kodaň-Oslo-Stockholm, Anglie-Amerika, Anglie-Australie. Praha tak mohla poprve 25.ledna 1930 přenést přímo z Londýna řeč anglického krále Jiřího V. 8.září 1930 překvapila posluchače přímým přenosem z New Yorku, kdy přinesla projevy transatlantických letců Costera a Belonta. Signálová cesta šla nejprve krárkovlnnou vysílačkou Schenectady (20kW) v USA na pobřeží Anglie, odtud do Londýna a kabelem do Paříže. A tady se poprve ukázala výhodnost radiofonního spojení do Paříže z Prahy, vybudovaného už v r.1928

Vraťme se k programové náplni rozhlasu.

Rozhlasové vlny zasahují stále větší počet předplatitelů. (1926-175 tis.; 1929- 270 tis.; 1931- 370 tis.) ze všech vrstev obyvatelstva. Tím je logicky dáno, že program musí poutat všechny tyto vrstvy. V programové skladbě se objevuje více prvků lidové zábavy. Posluchači požadují zařazování dechové hudby, jako nejpopulárnější muziky. V této oblasti se výrazně profiluje zejména brněnská stanice, která do soudobého vysílání ostatních stanic posílá stále víc zábavných pořadů. Kabaretní program z Brna má tři typy - první, divadelní vede režisér operety Národního divadla v Brně Oldřich Nový, druhý typ, rázu lidové zpěvní síně vede ValentinŠindler se svým "stréčkem Křópalem" a třetím typem byla "Akademická scéna" s plodným autorem Vladimírem Rýparem. Ta se profilovala krátkými aktuálními skečemi z oblasti vojenské, řemeslnické a hlavně studentské.  Samozřejmě Brno prezentovalo spoustu pořadů folklorních i pořady literární a dramatické. Objevují se nové pořady - rozhovory se spisovateli, zavádí se živé zpravodajství. V Moravské Ostravě se na přání místních posluchačů zavádí koncerty dechové hudby, kterou později přebírá i Praha.

Rozhlasoví pracovníci si stále uvědomují svoje základní poslání: šířit osvětu, vzdělávat a vyhovovat zájmům co  největšího počtu předplatitelů. Vysílací čas byl proto vyčleněn pro různé skupiny obyvatel formou " Vysílání pro ..."

3.ledna 1926 byl zahájen t.zv. "Zemědělský rozhlas. Soustředil se na venkovského posluchače a seznamoval ho s teoretickými i praktickými výsledky práce výzkumných ústavů zemědělských i odborných škol. Připravoval přednášky z oborů, se kterými se sedláci a zahrádkáři setkávají, humornou formou radil, co kdy v kterém období udělat, ohlašoval meteorologické předpovědi. V přednáškách informoval o hypotékách, o daních, poučuje o státní podpoře na zemědělské stroje atd.... Byl velmi populární i mezi nezemědělci.

28.září 1926 zahajuje " Dělnický rozhlas" . Obdobně jako rozhlas zemědělský se zaměřoval na problémy oslovované skupiny. Radil, co v které situaci podnikat, zavádí relaci "Trh práce", v níž informuje o volných místech. V přednáškách se střídají odborníci z oblasti práva, sociální, pojišťovnictví, odborářští předáci. Šest velkých ústředen se stará o kvalitu informací dělnického rozhlasu: Dělnická akademie, Ústřední škola dělnická, Odborové sdružení čsl., Čsl.obec dělnická, Ústřední svaz čsl.družstev, Unie čsl.družstev. Temata jako "racionalizace a zkracování pracovní doby, nezaměstnanost, rekreace, večerní dělnické školy, o cenách a mzdách, o kartelech, o hospodářské krisi a konjunktuře, o ruské revoluci, o historii dělnického hnutí", byla běžná. Dělnický rozhlas byl také velmi populární, zejména tím, že informoval o technických podmínkách příjmu a posluchači organizovali společný poslech, neboť ne každý si mohl koupit přijímač.

Rozhlas pro průmysl, obchod a živnosti. Když se osvědčily výše uvedené specializované rozhlasy, bylo nasnadě, že není možno diskriminovat ani vrstvu průmyslníků, obchodníků a živnostníků. Poučoval zejména živnostníky o věcech kalkulačních, možnostech úspory ve výrobě, o organizaci práce, o právech a povinnostech zaměstnanců a samozřejmě výklad sociálně politických zákonů z jiného pohledu, než to činil rozhlas dělnický. Obchodní rozhlas se věnoval poučování obchodníků o zákonných předpisech a bilancování v obchodních podnicích. Průmyslový rozhlas informuje o věcech rozpočtových v průmyslu, o daňových záležitostech, o patentním řízení, o organizaci výroby a obchodu, o zahraničních konkurentech.

Školský rozhlas byl zkoušen a připravován velmi dlouho, problémem bylo zejména , jak zajistit, aby každá škola měla svůj přijímač. Výnos ministra školství v srpnu 1930 školský rozhlas ohlašuje jako součást školního vyučování na národních školách. Program tohoto vysílání byl stanoven v souladu a na podporu školních osnov. Zvýrazňoval některá témata z vyučování tak, aby byla ilustrována a utkvěla žákům lépe v paměti.

Německý rozhlas byl zaměřen na německé posluchače. Občanů německé národnosti bylo (1933) v Československu 3,232.000 ( občanů české a slovenské národnosti 9,689.000) . V programech pro německé posluchače byla opakována hlavní témata z rozhlasů zemědělského, dělnického a školského, později byl zaveden zvláštní rozhlas pro německé školy. Německý rozhlas byl produkován v trvání 30 minut, roku 1933 pak 60 minut každý den. Programový seriál "Naše domovina" postupně seznamoval posluchače se všemi kraji naší vlasti, s její historií, folklorem a místními pověstmi. Kromě tohoto vysílání byly občas předávány do éteru přenosy představení z pražského Německého divadla.

Komentář k Německému rozhlasu: V přístupu rozhlasu v ČSR k německému obyvatelstvu a také opačně německého obyvatelstva k českému rozhlasu se nepochybně projevilo historické trauma, zejména z období vzniku Československé republiky v roce 1918, kdy se německé obyvatelstvo jednotně postavilo proti nové republice a požadovalo buď samostatnost nebo alespoň autonomii. Když pak naše hraniční území musely chránit jednotky české armády, policie, četnictva a celníků, nebyl to šťastný začátek spolužití v jednom státě. A tak československý rozhlas vysílal v Čechách a na Moravě česky, na Slovensku slovensky po celý den a pro německé obyvatele denně 60 minut. Tito občané pak samozřejmě poslouchali rozhlas německý z Německa a místo sbližování, nastalo rozdělování. Možná jedna z příčin, proč tito obyvatelé při první příležitosti spěchali "Heim ins Reich" - domů do Říše. Na druhou stranu však platí otázka, zda němečtí občané ČSR, v té době vyhrocených nesvárů, o československé vysílání vůbec měli zájem a nepovažovali je za pouhou propagandu nemilovaného státního útvaru Československa vůči nim. Kdo to dnes objektivně sdělí? ...

Komentář na závěr:

Charakter rozhlasového vysílání, zaměřený zejména na kulturu, osvětu, vzdělávání a spojování lidí ( s omezením vůči německým občanům), byl v Československu udržen prakticky až do konce třicátých let, kdy se schylovalo k další válce a v sousedním Německu bylo vytvořeno Ministerstvo propagandy, vedené Dr.Goebelsem. Pod něj spadal i  rozhlas, nejdříve jen v Německu ( se silným vlivem i v našem pohraničí), později i na  protektorátním území Böhmen und Mähren. Vedoucí představitelé Třetí říše si velmi dobře uvědomili sílu tohoto sdělovacího prostředku pro šíření svých myšlenek a vymysleli i akci, "rádio do každé rodiny". Byl zkonstruován Německý malý přijímač  (DKE 38- Deutsche Klein Empfänger) a Německý lidový přijímač (VE 301 - Volksempfänger), které byly vyráběny v obrovských seriích velmi racionalizovaným způsobem, čímž bylo docíleno opravdu lidové ceny.(DKE - 35RM-říšských marek).

Od tohoto okamžiku se rozhlas na celém světě stal, kromě rozsévače kultury, prostředkem propagandy a agitace vždy někoho proti někomu. Do všech relací od zpravodajství až po hudbu se pletla ideologie. Funkce kulturní a všeobecně vzdělávací, sbližovací, byla potlačena nebo pokřivena "žádoucím" směrem. To pokračovalo i po válce, která se změnila ve válku naštěstí "jen" studenou a v této rovině snad nebyla ukončena dodnes. Je třeba vzpomenout jednoznačných zásluh rozhlasu ve sjednocování národa také před pražským povstáním v roce 1945, kdy podněcoval lidi k revoltě, i v roce 1968, kdy naopak mírnil dav rozlícený vstupem okupačních vojsk, tak aby nedošlo ke zbytečnému krveprolití.  Také je v zájmu objektivity uznat, že propaganda nejméně ovlivňovala a ovlivňuje regionální studia. Ta se vždy snažila svoje posluchače od rozdělování uchránit a pomocí regionálních společných znaků je v každé době spíše sbližovat.

Rokem 1938 skončila idealizovaná sbližovací funkce. Pod heslo "osvěta" bylo skryto působení na posluchače vždy v zájmu aktuálního režimu. Historii programu rozhlasu na našem území po roce 1938 přenechám k hodnocení odborníkům s historickým vzděláním, nejlépe těm, kteří se zatím ještě nenarodili. Ti ostatní mají pohled zkreslený působením různých současných ideologií. Takže na další stránce jen technické informace o vysílání Československého rozhlasu ( s velkým "Č", neboť už se jedná o oficiální název).

 Pramen: Informace, kromě komentářů, jsou volnou interpretací statí z knížky Prvních deset let československého rozhlasu ( Radiojournal s.r.o. , Praha 1935 Fotografie jsou kopiemi fotografií ze stejného pramene.

 Vývoj budování československé rozhlasové sítě:

1923 - Kbely -              výkon 1 kW

1924 - Brno-Komárov             1 kW

1925 - Praha - Strašnice         0,5 kW

1925 - Brno - Komárov            2,4 kW

1925 - Praha- Strašnice           5 kW

1926 - Bratislava                     0,5 kW 

1927 - Košice                         ??

1929 - Ostrava                        11,2 kW

1929 - Bratislava                    12 kW

1931 - Brno                            32 kW

1931 - Liblice                       120 kW 

1936 - B.Bystrica                   ??

1938 - Mělník                       100 kW

1938 - Prešov                        ??  

Ve výstavbě nebo v plánu byly další vysílače v Hradci Králové, Teplicích, Ústí n.L., K Varech, Liberci, Jihlavě, Plzni,  Č.Budějovicích, Dobrochově. Některé z nich byly vybudovány za německé okupace. Při ústupu německých vojsk v roce 1945 byly podle rozkazu vysílače ničeny trhavinou.

Po osvobození byly vysílače postupně opravovány, takže v r.1946 vysílaly takto:

Liblice                              1671m         191 kHz       10 kW

Liblice Praha I                   470,2 m      638 kHZ      120 kW

Mělník Praha II                  269,5 m     1113 kHz       60 kW

Plzeň                                  566 m         530 kHz       15 kW

Č. Budějovice                    219,6 m     1346 kHz        5 kW

Brno - Komárov                 219,9 m      1158 kHz      20 kW

Ostrava - Svinov                325,4 m        922kHz       11 kW

Bratislava - Kostolany        298,8 m      1004 kHz      50 kW

B.Bystrica                           249,2 m       1204 kHz       5 kW

Košice                                208,6 m       1438 kHz       1 kW

 Před přesunem do šedesátých let, ještě tabulka vysílačů  z roku 1947:

Pramen:  Praktická škola radiotechniky, ing.Pacák, Orbis Praha 1947

NAVIGACE:   Na další stránku o Československém rozhlasu 

                      Zpět na hlavní stránku